V sobotu jsme měli
‚,odpočinkový den‘‘, kdy všechno začalo obvykle jako vždy nástupem, na kterém
jsme se dozvěděli, že se rozdělíme na dvě poloviny. Zatímco okrsek č. 37 a 11 obdržel od programu informaci,
že se půjde učit motat a vázat lana s Dejvem, okrsek č. 25 a 49 se mezitím šel zaškolit
k Pýtýho, který si s Honzou připravil azimuty, tedy orientační trasu
s buzolou.
Tak jsme se tedy my, okrsek
č. 37, spolu s okrskem č. 11 vydali na výuku k ohništi, kde jsme
všichni okamžitě dostali na uvítanou lano do dvojice. Všichni jsme se velmi
snažili a naše snaha se nám velmi vyplatila, jelikož jsme se díky tomu všichni
naučili motání lan. Poté přišla ta těžší část - vázání uzlů. To nám zabralo asi
nejvíce času z celého dopoledne, ale stálo to za to, protože jsme se
naučili dva uzle ze šesti, a to konkrétně lodní
uzel navazovací a lodní uzel nahazovací.
Poté jsme se přesunuli na
stanoviště k Pýtýmu, které bylo poměrně jednoduché. Pro náš okrsek č. 37,
ve kterém se pyšníme, že jsme hloupí a silní, to bylo poměrně náročné, protože
jsme se museli při této akci dost orientovat, ale naštěstí jsme to všichni
spolehlivě zvládli a ve zdraví se vrátili. Tímto skončil dopolední program.
Pak přišel na řadu
vynikající oběd, polední klid a odpolední program, který začal obrovskou
„podpásovkou“, protože jsme se dozvěděli, že první ročník nebude muset dělat nic a zůstane ve studentské hospodě,
kde si bude pilovat paměť posloucháním písniček z pohádek a sledováním
filmů. Druhý a třetí ročník se mezitím, kdy se první ročník od ostatních
oddělil, přesunul na louku, kde jsme se dozvěděli pravidla hry.
V této hře šlo, díky
bohu pro nás, hlavně o sílu. Bohužel jsme museli ale vše zvládat bez pomoci
našich vedoucích, aby to bylo naprosto vyrovnané. Museli jsme splnit řadu
úkolů, které pro nás vymyslel Dejv. Ten na plnění úkolů dohlížel a rozděloval
je mezi jednotlivé oddíly. Úkoly byly seřazené v pěti kategoriích po pěti
podle obtížnosti od první nejjednodušší po pátou nejtěžší.
Přes všechnu naši snahu jsme
v této hře nakonec skončili výjimečně druzí. To nás ale netrápí, protože i
tak stále vedeme tabulku a všichni pevně věříme tomu, že náš tým, okrsek č. 37,
určitě celotáborovou hru vyhraje.
Lukáš Bláha, okrsek č. 37
Žádné komentáře:
Okomentovat